19.12.2011

Návrat švédské princezny aneb další zkušenost chovatele...

Poslední měsíc a půl mi sebral veškerou energii. Byl to čas plný nepříjemných překvapení, lží, pomluv, smutku a zklamání. Na druhou stranu ale měl šťastný konec díky veliké ochotě mých přátel i cizích lidí pomoci. Nebudu jmenovat, určitě bych na někoho zapomněla... Vy víte a já vám MOC děkuju!


Pro přečtení příběhu klik na "celý článek"

Kdyby dotyčná osoba byla schopná řešit celu věc jako dospělý člověk, kdyby mi nelhala,  jednala se mnou na rovinu, neporušovala to, co podepsala ve smlouvě, a hlavně kdyby se k mému štěněti nechovala jako k věci, co se dá odložit, když něco provede nebo když na něj zrovna není čas, řešila bych to s ní v klidu a v ústranní. Opak je ovšem pravdou a proto jsem se rozhodla o tom napsat veřejně...

My chovatelé se před takovými "krizovými" situacemi chráníme smlouvou. Tedy MYSLÍME si, že se chráníme. Nicméně upřímně... Je to trochu drsné zjištění, ale na co nám vlastně je, že můžeme psa odebrat, když se majitel nestará? Na co nám je předkupní právo, když se majitel rozhodne vzít celou věc do svých rukou, ignoruje nás, odmítá spolupracovat, mění názory každý den, nereaguje na vrácení peněz a nakonec ještě z nás udělá ty špatné a bezcitné??

Zkoušela jsem VŠE. A i přesto, že jsem nedocílila toho, čeho jsem docílit chtěla (odebrat štěně bez návratu peněz), i přes to, že jsem "majitelce" poslala cenu štěněte zpět a ze svého hradila očkování, dopravu boxu do Švédska, letenku pro psa, pro Ulriku, které se Zoe ochotně přiletěla, všechny telefonáty, vyřizování, veterinární kontrolu po návratu... I přesto jsem vyhrála. Protože moje největší výhra je to, že je moje holčička zpět a bude se mít tak, jak si zaslouží!!

A nakonec vzkaz pro dotyčnou (přeložím to i do angličtiny, aby věděla, že tohle celé se jí vážně trochu vymklo z rukou):

"Je mi tě vlastně líto... Jen chudák se může takhle chovat ke psovi, který vůbec za nic nemůže. Opustila jsi přátele, opustila jsi své psy, našla sis nový život, ve kterém pro ně zřejmě není místo. OK. Ale s mým psem takhle zacházet nebudeš... Pes není hračka, kterou odložíš, když není zrovna chvíle na hraní! Ty tvoje fotky a statusy, jak brečíš a trhá ti to srdce, zřejmě někoho dojaly, a proto to uvedu na pravou míru. Každý milovník psa by na tvém místě brečel do psího kožíšku a užíval si každou minutu, co mu ještě zbývá se svým milovaným psem. A neposlal by ho pryč na posledních pár dní jen proto, že mu roztrhal noviny, protože byl celý den doma zavřený a SÁM, a neužíval si místo toho každý večer na nějaké párty! Celý ten měsíc, co byla Zoe u Ulriky (za což budu mě drahé Ulrice do smrti vděčná!!!) jsi měla možnost se s ní vidět, mazlit, loučit. Nejen, žes této možnosti nevyužila a ještě vše házela na Ulriku, že tě nechce k Zoe pustit... Nestála ti ani za to zvednout telefon a zavolat, jak se má. Nedalas jí s sebou ani jídlo, peníze na něj, jen jsi stále tvrdila, jak byses klidně mohla o Zoe starat a udělala jsi špatného člověka ze mě – že jsem ti jí sebrala. Takže nehraj, jak ti na ní hrozně záleží! Nezvládáš ani sebe... Natož psy... Už si prosím žádné NIKDY nepořizuj!!!"

 
English (United Kingdom)Čeština (Česká republika)